Za to, co má člověk opravdu rád, je v dnešním světě opět nutné bojovat a jít s tvrdou vírou vpřed. Magazín T77 je projevem aktivismu. Toho konzervativního, racionálnějšího, naplněného citem a letitým destilováním toho nejvzácnějšího, co bylo v moderní civilizaci po průmyslové revoluci stvořeno - svobody pohybu v osobním automobilu a všeho s tím souvisejícího.
Nikdy prvoplánově nesoudím žádné dílo podle toho, zda produkuje nulové emise nebo ne... A nikdy to dělat nebudu. Ať už je to se skleníkovými plyny a jejich dopadem na životní prostředí jakkoli, je nepochybné, že "klimatická nouze" slouží globalistům a progresivistům k podmanění si jednotlivých politických frakcí nebo chcete-li, celých reprezentací. K rozhodnému a uvědomělému "boji proti klimatickým změnám (jde jen o pokročilejší verzi hesla "poručíme větru, dešti") však nestačí jen instinktivní strach z přehřátí planety. K tomu je zapotřebí infikovat a roznítit srdce a toxicky uhranout mysl "vznešenými" myšlenkami.
FEAR IS THE MINDKILLER
Kupodivu nikdo stále moc nehovoří o duchovním zmatení značné části lidstva či mravním rozkladu postkřesťanských společností, ani o nebezpečí rozpoutání třetí světové války. A vznešené myšlenky? Dnes jsou projektovány takto - přilepíme se na Ferrari, postříkáme fasádu obchodu Aston Martin nebo Braniborskou bránu, či vánoční stromeček na náměstí a obrazy od Matisse nebo Klimta nahodíme olejem nebo jinou sračkou...? Svět je dnes smutnější. Pracujme všichni nějakým dílem na tom, aby nám tu spolu alespoň o trochu lépe. Myslím, že to stačí.
Automobily, to je velmi lidská věc. Nejde o chladné stroje. Jde o věc mezi nebem a zemí. A vyprávění příběhů mezi lidmi je tak staré jako svět sám. V magazínu T77 neočekávejte nic méně a nic více než vyprávění. Mnoho a mnoho příběhů už třeba i vypověděl někdo přede mnou. Naprosto zásadní je ale i perspektiva vypravěče. Ta má se budovala a čekala desetiletí, než jsem se s ní odvážil vyjít ven a nabízet ji Vám, svým čtenářům a fanouškům.
Tento mediální projekt je věnovaný oslavě automobilismu a motorsportu v celé šíři jeho dosahu na lidstvo a na lidství. Psaním už se neživím dlouhé roky i když i to mám za sebou. Pracuju rukama, velmi tvrdě, na živnost, ve strojírenském průmyslu a musím říct, že řemeslo a pomalou, precizní práci "na zakázku" opravdu miluji. Prostředky, které získám od svých předplatitelů tady, budu vracet zpět do magazínu, ať už třeba na nový fotoaparát nebo jen na hrazení cest za novými příběhy a dobrodružstvími.
Dovolte mi abych vám popřál krásný, klidný a úspěšný rok 2024. Naplňte jej zážitky. Sbírat staré auťáky, automobilie, nebo jen angličáky je prostě jedinečné. Ale zážitky... ty jsou nenahraditelné.
S úctou
Vojtěch Hlavatý
